O Daňové Kobře
Ještě před tím, než se pustíte do čtení dalších řádků, tak se předem omlouvám milovníkům filmů nebo románů s kriminální tématikou. Daňová kobra, dnes již téměř „brandmark“ v případě postupů při odhalování závažné a organizované daňové trestné činnosti v České republice, totiž není žádná speciální ozbrojená jednotka a rovněž ani utajená instituce, sídlící na přísně střežené adrese. Pod pojmem Daňová kobra se identifikuje metoda práce a procesních postupů, do kterých jsou zapojeny orgány státní správy, zabývající se odhalováním a potíráním daňové kriminality. Nikoli tedy zdánlivě akční, nicméně z pohledu poptávky a očekávání naší společnosti velmi efektivní a účinné postupy v případě orgánů vymáhajících právo.
autor článku: plk. Mgr. Aleš Hrubý
Historie vzniku Daňové kobry
Nutno zmínit, že Daňová kobra z pohledu filozofie její činnosti nevznikla jako první v České republice – inspirace pro její vznik v ČR byla nalezena v roce 2013 vrcholnými politickými představiteli České republiky a rovněž i zástupci justice při bilaterálních mezinárodních jednáních na Slovensku. Konkrétně v tomto období totiž eskalovala v České republice celá řada odhalených případů s dopady na krácení daní v České republice, které rezonovaly napříč celou veřejností. U konkrétních případů se v součtu jednalo o způsobené škody na vrub daňových příjmů státu v řádech stovek milionů až jednotek miliard korun, a to bez jakékoli možnosti navrácení těchto prostředků zpět do státního rozpočtu.Specializovaný projekt Daňová kobra na Slovensku byl vytvořen na základě národního Akčního plánu boje proti daňovým podvodům, jehož cílem byla eliminace trestné činnosti na úseku daňových trestných činů. Tento Projekt začal pilotně pracovat v červenci roku 2012, kdy velmi úzkou spolupráci zahájila společně
- Finanční správa Slovenské republiky,
- Prezídium Policejního sboru Slovenské republiky - Národní kriminální agentura a
- Generální prokuratura Slovenské republiky.
Na prvním oficiálním setkání v červenci roku 2012 slovenští zástupci jednotlivých složek projednali legislativní možnosti takto nastolené formy spolupráce, přičemž nebyly zjištěny žádné legislativní překážky pro tuto úroveň kooperace. V týmu působí vždy daňový specialista, vyšetřovatel a prokurátor. Konkrétně Finanční správa se na projektu Kobra podílí zpravidla: analytickou podporou; koordinační činností; expertně konzultační součinností.
Projekt Kobra má na Slovensku za sebou dodnes celou řadu úspěšných akcí. Mezi první úspěchy patřilo v roce 2012 odhalení 700 metrů dlouhého podzemního tunelu pod slovensko-ukrajinskou hranicí pro pašování cigaret z Ukrajiny. Odhalením tunelu se zabránilo dalším únikům na spotřební dani z tabáku.
Na základě takto získaných zkušeností od slovenských kolegů tedy bylo nasnadě, že se pro Českou republiku jedná o inspirativní formu spolupráce, která dokáže na poli prevence i represe efektivně odhalovat sofistikované daňové podvody.
Počátky existence Daňové kobry v České republice
Projekt „Daňová kobra“ byl v České republice formálně zahájen dne 11. 4. 2014 podpisem meziresortní dohody mezi ministerstvy vnitra a financí, konkretizovaná prováděcím protokolem ze dne 13. 6. 2014, a to za účelem nastavení pravidel pro trvalou a vzájemnou výměnu informací a společného postupu koordinovaných složek státu při boji proti daňovým únikům a daňové kriminalitě s primárním cílem zajištění řádného výběru daní, případně navrácení nelegálně získaných prostředků do státního rozpočtu. Fakticky však probíhala tato forma součinnosti již od poloviny roku 2013, kdy byly vytvářeny ze stran ministerstva vnitra, ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti podmínky a legislativní vymezení pro aplikační praxi spolupráce „Kobra“ v České republice. Partnery projektu Daňová kobra byly od počátku složky a útvary
- Policie ČR,
- Celní správy ČR a
- Finanční správy ČR.
Velmi významným a dnes již téměř zapomenutým počinkem byl specializovaný seminář k předávání zkušeností mezi slovenskou a českou Daňovou kobrou, který se uskutečnil na Ministerstvu vnitra ČR dne 3. července 2014. Semináře se účastnili zástupci policie, finanční správy a celní správy z Česka i Slovenska. Účelem tohoto semináře bylo seznámit české partnery s metodou práce slovenských kolegů, porovnat možnosti operativní práce i legislativní úpravy, získat co nejvíce zkušeností z téměř dvouletého působení slovenské Kobry a vyvarovat se úskalí, na která slovenská Kobra při svém rozjezdu narazila.
Od počátku roku 2015 došlo k rozšíření určených pracovišť o všechna Krajská ředitelství Policie ČR a tím i k zahájení součinnosti na místní / krajské úrovni, tj. mezi partnery celní úřad – finanční úřad – policie. Tato forma součinnosti je nazývána tzv. Regionální kobrou, zatímco součinnost vykonávaná na celorepublikové úrovni NCOZ – GŘC – GFŘ je nazývána tzv. Centrální kobrou. Tento duální model platformy spolupráce Daňové kobra je v České republice uplatňován doposud.
Co (kdo) je tedy Daňová kobra?
Daňová kobra
- nemá vlastní budovy,
- nemá zaměstnance,
- nemá dokonce ani korespondenční adresu,
protože není institucí, ale je efektivní metodou práce, uskutečňovanou v rámci stávajících právních předpisů a stávajících organizačních struktur jednotlivých partnerů projektu.
Spolupráce Celní správy ČR, Finanční správy ČR a Policie ČR pod metodou práce Kobra je postavena na principech zákonem podložené, trvalé a promyšleně koordinované součinnosti správce daně a policejního orgánu, kdy primárním cílem je ochrana státního rozpočtu jak z pohledu represe při odhalování daňových podvodů, tak rovněž i při předcházení vzniku škody na zkrácené dani, primárně na dani z přidané hodnoty, sledující tři cíle:
- ochrana státního rozpočtu,
- postihování organizátorů trestné činnosti a
- iniciace a podíl na tvorbě s tím souvisejících legislativních změn,
přičemž ochrana státního rozpočtu je přednostní. Tohoto hlavního cíle může být dosahováno jak za zajištění efektivního souběhu trestního a daňového řízení, tak rovněž i zcela mimo trestní řízení, tedy v řízení daňovém. Jedná se vždy o synergické postupy, přísně uplatňované v praxi, mimo jiné v rámci zajištění výnosů z daňové protiprávní činnosti za využití trestních i mimotrestních prostředků.
Zobecněným cílem tohoto druhu efektivní a synergické spolupráce mezi partnery projektu je o trestné činnosti vědět včas, tj. v době, kdy je možné zabránit vzniku škody a dokumentovat trestnou činnost v jejím průběhu; předcházet jí, a pokud k ní již dochází, zabránit jejímu dokonání a pokud byla dokonána, tak zajistit náhradu škody. Úspěchem je, když k trestné činnosti vůbec nedojde, nikoli k prostému odsouzení pachatele v postavení tzv. „bílého koně“. Filozofie uplatňování metody práce Kobra tak zcela změnila do té doby zažité postupy, které v celé řadě případů u odhalování daňové trestné činností nadřazovaly účel a cíl trestního řízení nad účel a cíl řízení daňového.
Souhrnně tak lze uvést, že právem a povinností policejních orgánů a správců daně je aktivní vzájemná spolupráce při objasňování a dokumentaci konkrétního podezření ze spáchání daňových trestných činů, optimálním nastavení taktických postupů v souladu se zákonem, správném stanovení a vybrání daně a výměně informací s cílem předcházení vzniku daňových nedoplatků a eliminace nárůstu vzniklé škody takovým způsobem, aby nedošlo ke zmaření následného daňového nebo trestního řízení.
A jaká je současnost?
Daňová kobra se od okamžiku jejího vzniku s účinností od 11. 4. 2014 postupně stala metodou práce, která realizuje efektivní modelem spolupráce mezi celní správou, finanční správou a policií, kdy se stěžejně od roku 2016 přenesla z centrální úrovně (tzv. „Centrální kobra“) na krajskou úroveň do tzv. „Regionálních kober“. Do této formy spolupráce se aktivně zapojily od roku 2017 i jednotlivá krajská státní zastupitelství, a to z důvodu aktivní koordinace při přidělování podávaných trestních oznámení ze strany finanční správy. Tato role se jeví jako zcela nezbytná, a to z důvodu množství podávaných trestních oznámení správci daně, primárně pak díky novým zákonným nástrojům a aplikovaným postupům ze stran správců daně. Sekundárním aspektem pro zapojení státních zastupitelství do koordinační pozice v případě platformy Kobra jsou nové trestněprávní kompetence celní správy s účinností od 1. 8. 2016, sdílené s policií, a rovněž i objektivní skutečnost, že drtivá většina daňových subjektů v postavení osob podezřelých ze spáchání daňového trestného činu je se sídlem a s registrací k dani v Praze, z čehož se přímo odvozuje místní příslušnost soudu pro trestní řízení.
Jakkoli je legislativní, procesní i metodický rámec spolupráce na platformě Daňová kobra u jednotlivých partnerů projektu nastaven a sdílenou formou i detailně popsán, tak s aplikací této metody práce byly historicky nemalé problémy, které je možno lokálně registrovat i dnes. Ne vždy totiž existovala ochota v některých regionech přejímat doporučenou praxi v komunikaci mezi partnery projektu, když zde již byla historicky nastavena, aneb „Proč měnit něco, co nám tady tak nějak už dlouho funguje?“. Stejně tak v některých regionech nebylo možno uplatňovat zákonnou formu spolupráce pro dlouhodobé dogma policejního orgánu a rovněž i správce daně z „absolutní povinnosti zachovávat mlčenlivost o všem a vůči komukoliv“, často pod schizofrenní obavou z úniku informací (zřejmě aplikovaná zkušenost z repliky z filmu „Adéla ještě nevečeřela“: „Líběj vědět, tady jsme v Čechách, tady se hned všechno vykecá.“). V těchto případech však zákonná, pravidelná a transparentní komunikace napříč partnery projektu (mezi jednotlivými krajskými týmy Regionální kobra) a aktivní koordinace ze strany týmu Centrální kobra začaly postupně vyčleňovat tyto zažité předsudky na okraj a naopak přejímat účinné postupy jako doporučenou nejlepší praxi. Konsenzuální zavedenou praxí jsou rovněž společná mediální prohlášení a vystupování navenek směrem ke sdělovacím prostředkům a k veřejnosti.
Metoda práce Kobra je z pohledu své filozofie i zákonnosti rámce této spolupráce správnou cestou a vysoce účinným modelem legitimní kooperace mezi policejním orgánem a správcem daně, což potvrzují trvale i výsledky činnosti tohoto projektu v České republice (Daňová kobra za celou dobu svého trvání již uchránila státnímu rozpočtu částku přesahující 10 mld. Kč). Avšak stejně jako v celé řadě jiných projektů či modelů spolupráce jsou i v tomto případě inovace a rozvoj nezbytným předpokladem pro udržení a další progres úspěšnosti takto vybudované platformy spolupráce.