Daň z příjmů právnických osob

(zpracováno k datu 1. 1. 2024)

Daň z příjmů právnických osob (dále jen DPPO) je přímá opakující se daň důchodového typu, která umožňuje vybrat daň z celého zisku od právnické osoby (např. akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným).

Daň bývá využívána kromě základního účelu, tedy být příjmem veřejného rozpočtu, i pro dosahování cílů veřejných politik (podpora investic, podpora vědy a výzkumu atd.).

 

Zákonnou úpravu vztahující se k DPPO obsahuje zejména:

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ).

Kdo je subjektem daně (poplatník a plátce daně) podléhajícím DPPO?

§ 17 a §38c ZDP

Poplatníkem DPPO je česká právnická osoba, organizační složka státu, zákonem stanovený typ fondu nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, pokud jim plynou z území ČR zdanitelné příjmy. U daně z příjmů právnických osob také rozlišujeme daňové rezidenty a daňové nerezidenty jako u daně z příjmů fyzických osob.

Plátcem daně u DPPO se v podstatě rozumí poplatník se sídlem na území České republiky (s výjimkou fondu penzijní společnosti), který je plátcem příjmu ze závislé činnosti; příjmu, z kterého je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně; nebo příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně. Za podmínek § 38c odst. 2 ZDP je plátcem daně i poplatník, jenž je současně nerezident.

Co je předmětem DPPO?

§ 18 ZDP

Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti poplatníka a z nakládání s veškerým majetkem, pokud zákon nestanoví jinak. Příjmy mohou být jak v peněžní, tak nepeněžní podobě.

Jaký je základ daně u DPPO?

§ 23 ZDP

Při stanovení základu daně se vždy vychází z výsledku hospodaření, resp. z rozdílu mezi zaúčtovanými náklady a výnosy.

Tento výsledek se dál upravuje o:

  • položky zvyšující
    • např. částky výnosů, které zákon zahrnuje do základu daně bez ohledu na způsob jejich účetního zachycení (zdanění částek, které nejsou účetním výnosem ve smyslu účetních předpisů, zdanění příjmů v jiném zdaňovacím období, než jsou zaúčtovány atd.),
    • např. částky, které nejsou nákladem na dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů (např. náklady na občerstvení, dary, pokuty), náklady, které jsou daňově účinné až po faktickém zaplacení, náklady, které jsou daňově účinné v jiném zdaňovacím období, než jsou zaúčtovány atd.
  • položky snižující
    • např. příjmy, které dle zákona nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, které již byly jednou zdaněny.

Dalšími položkami snižujícími základ daně se podporují charitativní aktivity (odčitatelné položky na poskytnuté dary, podpora neziskového sektoru) a formou položek odčitatelných od základu daně se poskytuje nepřímá podpora na vzdělávání žáků a studentů nebo podpora výzkumu a vývoje.

Poplatníkům, kteří vykázali daňovou ztrátu, umožňuje ZDP uplatnit ji ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za které se daňová ztráta stanoví, nebo v následujících 5 zdaňovacích obdobích jako položku odčitatelnou od základu daně.

Jaká je sazba daně u DPPO?

§ 21 ZDP

  • Vypočtený základ se zaokrouhluje na tisíce korun dolů a daní se obecnou sazbou daně 21 %
  • Speciální obecná sazba daně:
    • ve výši 5 % je stanovena pro základní investiční fond nebo
    • ve výši 0 % pro fond penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění.

Slevy na DPPO

§ 35 ZDP

Od vypočtené daňové povinnosti lze ještě odečíst slevu na dani na zaměstnance se změněnou pracovní schopností a slevu v podobě investiční pobídky u daňových poplatníků, kteří získali na tuto slevu nárok rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu na základě zvláštního právního předpisu.

DPPO vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

§ 36 ZDP

Kromě daně z příjmů zdaněných obecnou sazbou daně je třeba zmínit i daň vybíranou zvláštní sazbou daně. Jedním z příkladů je zdanění úroků z finančních prostředků uložených na účtu u peněžního ústavu, a to u společenství vlastníků jednotek a některých veřejně prospěšných poplatníků. Banka vypočte podle svých úrokových podmínek úrok z příjmů plynoucích poplatníkovi v podobě úroků, tuto částku zdaní srážkovou daní ve výši 19 %, daň odvede správci daně a poplatníkovi připíše nebo vyplatí částku úroků netto – tedy po zdanění. Peněžní ústav zde vystupuje v roli plátce daně, který pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí daň vybranou srážkou z příjmů poplatníka.

Jaké je zdaňovací období a kdy je splatnost DPPO?

§ 135 odst. 3, § 136 DŘ, § 21a ZDP

Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Pro DPPO je zdaňovacím obdobím kalendářní rok nebo hospodářský rok, podle toho, jak je stanoveno účetní období poplatníka.

Daňové přiznání se podává stejně jako u daně z příjmů fyzických osob

  • do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období nebo
  • do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, a následně bylo podáno elektronicky, nebo
  • do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, má-li poplatník zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jeho daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Ve speciálních případech vzniká povinnost podat daňové přiznání i za jinak vymezené období, a to včetně termínu pro jejich podání (např. při likvidaci nebo insolvenci).

Konkrétní informace, na které datum v daném roce vychází nejzazší termín podání daňového podání, naleznete na internetových stránkách Finanční správy v daňovém kalendáři.

Daň z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax)

dočasná samostatná daň z příjmů právnických osob, která bude uplatněna v letech 2023 - 2025

poplatník:

  • daňové subjekty, jejichž předmětem činnosti je výroba a obchod s elektřinou a plynem, těžba fosilních paliv a výroba a distribuce ropných a koksárenských produktů, u nichž příjmy z těchto činností přesáhly 2 mld. Kč za první zdaňovací období ukončené od 1. 1. 2021 a zároveň ve zdaňovacím období, v němž je uplatňována daň z neočekávaných zisků, dosáhly příjmů z těchto činností alespoň 50 mld. Kč
  • banky, u nichž čistý úrokový příjem za první zdaňovací období ukončené od 1. 1. 2021 přesáhl 6 mld. Kč a zároveň ve zdaňovacím období, v němž je uplatňována daň z neočekávaných zisků, dosáhly čistých úrokových příjmů alespoň 50 mld. Kč

základ daně: kladný rozdíl mezi základem daně dosaženým těmito poplatníky v jednotlivých zdaňovacích obdobích 2023 až 2025 a průměrem základů daně těchto poplatníků dosažených letech 2018 až 2021 zvýšeným o 20 %

sazba daně: 60%

rozpočtové určení:  samostatný daňový účet - příjem státního rozpočtu

správce daně: Specializovaný finanční úřad

Věděli jste, že…

  • v roce 1993 byla v České republice sazba daně z příjmů právnických osob 45 %?
  • právnické osoby, které mají zpřístupněnou datovou schránku, jsou povinny podávat daňové přiznání v elektronické podobě ve zveřejněném formátu a struktuře prostřednictvím např. právě datové schránky?