Placení daní u studentů

I studentů se dotýkají některé daňové povinnosti a úlevy. V níže uvedených záložkách naleznete praktické informace, postupy a odkazy, které by se vám mohly hodit.

Sleva na dítě

Do jakého věku studenta mohou rodiče uplatnit daňové zvýhodnění?

Za předpokladu, že se v případě studenta jedná o vyživované dítě (§ 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) žijící s rodiči (s poplatníkem, který daňové zvýhodnění uplatňuje) ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie / Evropského hospodářského prostoru, lze uplatnit daňové zvýhodnění do dovršení věku studenta 26 let.

Brigády, zaměstnání a jejich danění

Co je brigáda z pohledu zákona?

Termín „brigáda“ zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), vůbec nezná. Pod tímto pojmem si z hlediska uvedeného zákona představujeme činnost směřující k získání příjmů, tedy činnost výdělečnou, nejčastěji realizovanou formou činnosti závislé: zkrátka zaměstnání. Jedná se zpravidla o příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP – příjmy ze současného pracovněprávního a obdobného poměru. Studenti nejčastěji za tímto účelem uzavírají se zaměstnavatelem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti v souladu s ustanovením § 74 - § 77 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Kdy nepodávám jako zaměstnaný student daňové přiznání?

Pro povinnost podání daňového přiznání studentem neexistují žádná speciální pravidla, ale platí obecná pravidla jako pro jakéhokoliv jiného poplatníka daně z příjmů fyzických osob vyplývající z ustanovení § 38g ZDP.

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob mít nebudete, pakliže:

  1. jste jako zaměstnanec pracovali pro jednoho zaměstnavatele (nebo pro více zaměstnavatelů postupně), a u všech budete mít na příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) učiněné Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (růžový tiskopis) a nebudete mít jiné příjmy zakládající povinnost podat daňové přiznání,
  2. budete mít zdanitelné příjmy pouze na základě dohody o provedení práce, a to do 10 000 Kč nebo na základě dohody o pracovní činnosti do 3 500 Kč měsíčně od jednoho plátce (viz § 6 odst. 4 ZDP), a nebudete mít u plátce daně učiněné Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Příjmy plynoucí z těchto dohod jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a tímto je daňová povinnost vyrovnána. Nevýhodou tohoto zdanění je, že nelze uplatnit slevy na dani.

    Poznámka: I v případě b) však může poplatník dodatečně učinit u plátce daně (zaměstnavatele) Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (viz § 38k odst. 7 ZDP), popř. zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání a zde uplatnit nezdanitelnou část základu daně a slevy na dani, na které má nárok.

Mám možnost jako student uplatnit nějaké slevy na dani?

Ano, každý poplatník, tedy i zaměstnaný student, si může u zaměstnavatele uplatnit:

  • základní slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč (měsíčně 2 320 Kč) v souladu s § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP,
  • slevu na studenta ve výši 4 020 Kč (měsíčně 335 Kč), pokud splňuje podmínky soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let, v souladu s § 12 až 15 zákona č 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let, také slevu podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP,
  • případně další slevy definované v § 35ba ZDP (např. ZTP/P, na manžela, atd.).

Slevy můžete uplatnit již v průběhu zdaňovacího období (měsíčně), a to za předpokladu, že jste u plátce daně (zaměstnavatele) učinili na příslušné období Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a prokázali splnění nároku na odečet slev na dani v souladu s § 38l ZDP. V případě uplatnění slevy na studenta doložíte potvrzení školy (potvrzení o studiu).

Kde najdu formuláře daňových přiznání?

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je dostupný na internetových stránkách Finanční správy. Na začátku každého roku jsou pak tiskopisy daňových přiznání za uplynulé zdaňovací období k dispozici na jednotlivých územních pracovištích finančních úřadů. Vyplnění si můžete nanečisto vyzkoušet v našem Průvodci daňovým přiznáním. Pro podání daňového přiznání můžete využít Online finanční úřad MOJE daně, do kterého se přihlásíte např. prostřednictvím vaší bankovní identity.

Co je „růžové prohlášení“ (tiskopis)?

„Růžové prohlášení“ je tiskopis ministerstva financí (plným názvem Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, 25 5457 MFin 5457), jehož prostřednictvím může zaměstnanec (jako poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) u svého zaměstnavatele (plátce daně) pro účely stanovení měsíčních záloh na daň uplatnit měsíční slevy na dani dle § 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c, na které má nárok, a to za předpokladu, že požadované skutečnosti plátci daně prokáže podle § 38l ZDP. Při nástupu do zaměstnání se prohlášení činí do 30 dnů a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období.

Upozornění: Prohlášení nelze učinit současně (na stejné období) u více plátců daně (zaměstnavatelů), s výjimkou změny zaměstnání v průběhu jednoho kalendářního měsíce (slevu na poplatníka nebo na studenta v tomto případě může poskytnout pouze jeden zaměstnavatel).

Po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) v termínu do 15. února následujícího roku lze požádat posledního zaměstnavatele v kalendářním roce prostřednictvím Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění, v rámci něhož může poplatník uplatnit i další slevy na dani dle § 35ba ZDP, na které má případně nárok a nelze je uplatnit již měsíčně při stanovení záloh na daň (sleva na manželku, sleva za umístění dítěte), a dále nezdanitelné části základu daně dle § 15 zákona o daních z příjmů, na jejichž uplatnění má nárok (např. úroky z úvěru na bytové potřeby, příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na soukromé životní pojištění atd.), popř. dodatečně i slevy na dani, které bylo možno poskytnout měsíčně, ale poplatníkem nebyly v průběhu roku nárokovány.

Upozornění: Požádat plátce daně o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění nelze v případě povinnosti podat daňové přiznání!

Podnikat jako student

Mohu si jako student založit živnostenský list?

Ano, pokud splňujete podmínky stanovené živnostenským zákonem (tj. zákonem č. 455/1991 Sb.), jako je např. plná svéprávnost a bezúhonnost.
Ve věci živnostenského listu je třeba se obrátit na příslušný živnostenský úřad.

Pokud ano, musím se přihlásit na příslušném finančním úřadě?

Ano, pokud začnete vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnost (samostatná činnost zahrnuje mimo jiné živnostenské podnikání) nebo přijmete příjem z takové činnosti, budete dle § 39c zákona o daních z příjmů povinen podat u příslušného správce daně přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob, a to do 15 dnů ode dne, ve kterém předmětná skutečnost nastala. Přihláška k registraci se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR.

Když budu jako student podnikat, musím podávat daňové přiznání?

Ano, pokud budete podnikat, lze předpokládat, že Vaše roční příjmy z této činnosti (hrubé příjmy bez uplatnění výdajů!) přesáhnou 15 000 Kč. V takovém případě budete povinen podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Daňové přiznání budete povinen podat i v případě, že tyto příjmy nepřesáhnou 15 000 Kč, ale budete vykazovat daňovou ztrátu, což lze předpokládat např. při zahájení podnikání na konci zdaňovacího období (kalendářního roku).
Případy, kdy je/není poplatník povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob podrobně vymezuje ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů.

Kde najdu formuláře daňových přiznání?

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je dostupný na internetových stránkách Finanční správy. Na začátku každého roku jsou pak tiskopisy daňových přiznání za uplynulé zdaňovací období k dispozici na jednotlivých územních pracovištích finančních úřadů. Vyplnění si můžete nanečisto vyzkoušet v našem Průvodci daňovým přiznáním. Pro podání daňového přiznání můžete využít Online finanční úřad MOJE daně, do kterého se přihlásíte např. prostřednictvím vaší bankovní identity.

Mohu si požádat o vrácení přeplatku daně?

Ano, o vrácení přeplatku můžete správce daně požádat.
Pokud v době podání žádosti dosahuje vratitelný přeplatek nejméně 100 Kč, vrátí jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti. Vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč vrátí správce daně daňovému subjektu jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.
K podání žádosti o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob můžete využít tiskopis daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde je na poslední straně základní části vytvořen formulář žádosti o vrácení přeplatku.

Budu muset platit zdravotní a sociální pojištění?

Podnikatelská činnost obecně placení zdravotního a sociálního pojištění podléhá. Uvedená problematika je řešena pro zdravotní pojištění zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Pro sociální pojištění pak tuto oblast upravuje zejména zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Pro bližší informace ohledně povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění vám doporučujeme se obrátit na příslušné instituce (příslušnou zdravotní pojišťovnu resp. Českou správu sociálního zabezpečení).

Týká se mne elektronická evidence tržeb?

Jsem studentem, podnikám (stavím weby a www stránky) a roční příjem mám ve výši cca 200 000 Kč. Prosím, jak se mně týká elektronická evidence tržeb a co byste mně poradili?

Obecně platí, že subjektem evidence tržeb je v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“) poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka (§ 3 odst. 2 ZoET). Vymezení evidované tržby pak upravuje § 4 ZoET. Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem. Evidovanou tržbou je tedy pouze taková platba, která splňuje obě dvě podmínky současně. Zároveň je evidovanou tržbou také platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a je:

  • určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo
  • následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem.

Formální náležitosti (viz § 5 ZoET) pro evidovanou tržbu splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna

  1. v hotovosti,
  2. prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb*,
  3. šekem,
  4. směnkou,
  5. v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám (např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby - kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů a obdobných instrumentů, včetně bitcoinů) nebo
  6. započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle předchozích bodů.
    * Platby prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb představují různé formy elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit. Tyto prostředky, které jsou z pohledu evidence tržeb považovány za hotovostní platbu, jsou používány v tzv. omezené síti, tedy buď přímo u vydavatele tohoto prostředku, nebo u úzce vymezeného okruhu vydavatelů. Omezená síť může být vymezena též okruhem zboží a služeb, které lze pomocí daného prostředku zakoupit.

Rozhodným příjmem (viz § 6 ZoET) se pro účely tohoto zákona rozumí:

  1. u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který
    1. není předmětem daně z příjmů,
    2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo
    3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo
  2. u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který
    1. není předmětem daně z příjmů,
    2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,
    3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo
    4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

V současné době činnost v oblasti informačních technologií (dle NACE 62.01) nespadá do elektronické evidence tržeb.

Evidence tržeb odložena do 31. 12. 2022. Bližší informace zde.

Daně

Jaké změny v daních přinesl nový občanský zákoník (1. 1. 2014)?

Zcela zásadní změnou v souvislosti se zavedením nového občanského zákoníku je včlenění daní dědické a darovací, které byly v souvislosti se zavedením nového občanského zákoníku zrušeny, do zákona o daních z příjmů.

Sociální a zdravotní pojištění po ukončení studia

Jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním po ukončení studia?

Uvedená problematika je řešena pro zdravotní pojištění zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Pro sociální pojištění pak tuto oblast upravuje zejména zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení.
Pro bližší informace ohledně povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění Vám doporučujeme se obrátit na příslušné instituce (příslušnou zdravotní pojišťovnu, resp. Českou správu sociálního zabezpečení).