Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO) je opakující se přímá daň důchodového typu. Kromě toho, že se jedná o příjem veřejného rozpočtu, tak daň z příjmů fyzických osob díky své konstrukci plní i další funkce, jako je funkce redistribuční a stabilizační. Další funkcí, ke které je tato daň v praxi využívána, ostatně tak jako řada jiných daní, je naplňování cílů různých veřejných politik.

Zdanění příjmů fyzických osob je základem moderních daňových systémů většiny států světa. Důvodem je to, že daň z příjmů fyzických osob může být i progresivní a současně umožňuje zohlednit i další aspekty, jako je rodinná či zdravotní situace, a proto bývá považována za daň, která může velmi dobře naplňovat zásadu horizontální i vertikální spravedlnosti. V neposlední řadě stojí za zmínku, že se vybírá velkou měrou prostřednictvím plátců daní jak od zaměstnanců, tak srážkovou daní z některých dalších příjmů fyzických osob, což napomáhá efektivnímu výběru této daně.

Zákonnou úpravu vztahující se k DPFO obsahuje zejména:

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen DŘ).

Kdo je subjektem daně (poplatník a plátce daně) u DPFO?

§ 2 a § 38c ZDP

Poplatníkem DPFO je za podmínek stanovených zákonem fyzická osoba. Poplatník může být buď daňovým rezidentem, nebo daňovým nerezidentem. Na otázku rezidence odpovídá jednak § 2 ZDP a zejména smlouvy o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k zemím, s nimiž má Česká republika takovou smlouvu dojednanou, vyhlášenou ve Sbírce mezinárodních smluv a účinnou.

• Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje k příjmům ze zdrojů na území České republiky a k případným příjmům ze zdrojů v zahraničí, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.
• Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.

Plátcem daně u DPFO se v podstatě rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, který je plátcem:

1. příjmu ze závislé činnosti,
2. příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo
3. příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně.

Za podmínek § 38c odst. 2 ZDP vzniknou povinnosti plátce daně i poplatníkovi, který je daňový nerezident, např. pokud má zaměstnance k výkonu své činnosti (za předpokladu naplnění dalších podmínek v odstavci 2).

Co je předmětem daně DPFO?

§ 3 ZDP

Peněžní či nepeněžní příjmy fyzické osoby.

Co se například považuje za tyto příjmy?

• Příjmy ze ZÁVISLÉ ČINNOSTI (§ 6 ZDP):
  • příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
  • funkční požitky (definice funkčních požitků viz § 6 odst. 10 ZDP),
  • příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti,
  • odměny člena orgánu právnické osoby (včetně jednatele) a likvidátora,
  • příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím či dřívějším výkonem činnosti, ze které plyne příjem dle § 6 ZDP.
• Příjmy ze SAMOSTATNÉ ČINNOSTI (§ 7 ZDP):
  • příjmy ze živnostenského podnikání,
  • příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
  • příjmy z jiného podnikání, k němuž je potřeba podnikatelské oprávnění (ne živnostenský list, ale oprávnění podle zvláštních předpisů) – např. notáři, lékaři, advokáti, daňový poradci,
  • příjmy z výkonu nezávislého povolání,
  • příjmy plynoucí v souvislosti s průmyslovým vlastnictvím či autorskými právy,
  • příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
  • podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
• Příjmy z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU (§ 8 ZDP):
  • podíly na zisku obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem a úroky z držby cenných papírů a výnosy dluhopisů,
  • výnosy z jednorázového vkladu,
  • úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách.
• Příjmy z NÁJMU (§ 9 ZDP):
  • příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů,
  • příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu.
• OSTATNÍ příjmy (§ 10 ZDP):
  • příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí a příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělované Energetickým regulačním úřadem,
  • příjmy z úplatného převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci,
  • přijaté výživné a důchody,
  • výhry z hazardních her, výhry z reklamních soutěží a reklamních slosování a ceny z veřejných soutěží,
  • příjmy z výměnku,
  • příjmy obmyšleného ze svěřenského fondu,
  • bezúplatný příjem (z odkazu či darování).

Jaký je základ daně u DPFO?

§ 5 ZDP

Zjistit správný základ daně patří k nejnáročnějším činnostem při zpracování daňového přiznání. V podstatě je to rozdíl, o který příjmy poplatníka v daném zdaňovacím období překročily jeho výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V opačném případě se jedná o daňovou ztrátu.

Celkový základ daně tvoří součet jednotlivých dílčích základů daně. Jednotlivé dílčí základy daně se stanoví každý zvlášť podle jednotlivých druhů příjmů, které jsou uvedeny výše v textu. Jinak se počítá dílčí základ daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) oproti dílčímu základu daně např. podle § 7 (příjmy ze samostatné činnosti, tj. z podnikání) nebo podle § 9 (příjmy z kapitálového majetku).

Do základu daně se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně; výši základu daně ovlivňují také nejrůznější odčitatelné položky a nezdanitelné části daně.

Jaký je základ daně u DPFO – u zaměstnanců?

§ 6 ZDP

Základem daně u DPFO jsou u zaměstnanců příjmy ze zaměstnání, popř. další příjmy, které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele (nejsou-li od daně osvobozeny).

Jaký je postup při výpočtu daňové povinnosti?

1. Vypočteme celkový základ daně (ZD) jako součet jednotlivých dílčích základů daně podle § 6 až 10 ZDP
2. Od ZD je možné odečíst nezdanitelné části základu daně
3. Od ZD je možné odečíst odčitatelné položky od základu daně
4. Ze ZD sníženého o nezdanitelné části a odčitatelné položky zaokrouhleného na stokoruny dolů se vypočte daň sazbou DPFO
5. Od vypočtené daně je možné odečíst slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti

Jaké jsou nezdanitelné části základu daně?

§ 15 ZDP

Od ročního základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:

• bezúplatná plnění (dary na veřejně prospěšné účely definované v ZDP),
• úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
• produkty spoření na stáří:
  • příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření,
  • pojistné na soukromé životní pojištění,
  • dlouhodobý investiční produkt,
  • pojištění dlouhodobé péče.

Jaké jsou odčitatelné položky od základu daně?

§ 34 ZDP

Od ročního základu daně lze odečíst odčitatelné položky, mezi které patří:

• ztráta z minulých let,
• výdaje na výzkum a vývoj.

Jaké jsou slevy na dani?

§ 35, § 35ba, § 35bb

Poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období snižuje o:

• základní slevu ve výši 30 840 Kč na poplatníka,
• slevu ve výši 24 840 Kč na manžela,
• základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč,
• rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč,
• slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč
• za zaměstnávání postižených osob až 18 000 Kč,
• za zaměstnávání osob – držitelů průkazu ZTP/P až 60 000 Kč.

Jaké je daňové zvýhodnění?

§ 35c odst. 1 ZDP

Podle § 35c odst. 1 ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a to ve výši:

• 15 204 Kč ročně na jedno dítě,
• 22 320 Kč ročně na druhé dítě a
• 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě,

za předpokladu splnění dalších zákonných podmínek.

Jaká je sazba daně u DPFO?

§ 16 ZDP

Sazba daně činí

1. 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a
2. 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy.

Progresivní daň se tedy platí z ročního příjmu vyššího, než je 36násobek průměrné mzdy. Zaplatí ji tak ti, kteří mají minimálně třikrát vyšší příjmy, než je tuzemský mzdový průměr.

Existují však výjimky v určitých případech stanovené např. zvláštní sazbou daně (§ 36 ZDP).

DPFO vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

§ 36 ZDP

Kromě daně z příjmů zdaněných obecnou sazbou daně je třeba zmínit i daň vybíranou zvláštní sazbou daně. Nejznámějším příkladem je zdanění úroků z finančních prostředků uložených na účtu u peněžního ústavu. Banka vypočte podle svých úrokových podmínek úrok z příjmů plynoucích poplatníkovi v podobě úroků, tuto částku zdaní srážkovou daní ve výši 15 %, daň odvede správci daně a poplatníkovi připíše nebo vyplatí částku úroků netto – tedy po zdanění. Peněžní ústav zde vystupuje v roli plátce daně, který pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí daň vybranou srážkou z příjmů poplatníka.

Jaké je zdaňovací období a kdy je splatnost DPFO?

§ 135 odst. 3  a § 136 DŘ, § 16b ZDP

Daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Pro DPFO je zdaňovacím obdobím kalendářní rok a daňové přiznání se podává

• do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, nebo
• do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, a následně bylo podáno elektronicky, nebo
• do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, má-li poplatník zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jeho daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Konkrétní informace, na který den v daném roce vychází nejzazší termín podání daňového podání, naleznete na internetových stránkách Finanční správy v daňovém kalendáři.

Paušální režim DPFO

Institut paušálního režimu daně z příjmů fyzických osob byl s účinností od 1. ledna 2021 zaveden zákonem, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní.

Podle platné právní úpravy poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

• je osobou samostatně výdělečně činnou (podle zákona upravujícího důchodové pojištění a zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění),
• není plátcem DPH
• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti
• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
• nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu ve zdaňovacím období, které předchází rozhodnému zdaňovacímu období
• nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (kromě příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně)
• podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu (tj. do 10. ledna).

Zákon o daních z příjmů vymezuje 3 pásma paušálního režimu, do kterých poplatníci mají možnost vstoupit na základě rozhodných příjmů ze samostatné činnosti dosažených za předcházející zdaňovací období.

I. pásmo – příjmy ze samostatné činnosti do výše:

• 1 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,
• 1,5 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů, a
• 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů.

II. pásmo – příjmy ze samostatné činnosti do výše:

• 1,5 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou,
• 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů.

III. pásmo – příjmy ze samostatné činnosti do výše:

• 2 mil. Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou.

Jak vyplývá z § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, výdaje ve výši 80 % z příjmů se uplatňují u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a u příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného. Výdaje ve výši 60 % z příjmů se uplatňují u příjmů ze živnostenského podnikání.

Poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně (pokud k nim byl povinen), záloh na pojistné na důchodové pojištění placených České správě sociálního zabezpečení a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně, platí správci daně paušální zálohu. Uvedená tři plnění platí dohromady jednou platbou, každý měsíc ve stejné výši. Poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá.

Tato záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění a vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %).

Mezi jednotlivými pásmy paušálního režimu lze přecházet vždy od začátku zdaňovacího období, na základě oznámení podaného poplatníkem správci daně. V průběhu zdaňovacího období nelze zvolené pásmo paušálního režimu měnit.

Zjistí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, že nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, nebo nesplnil podmínky pro změnu pásma či jinou výši paušální daně, má povinnost oznámit tuto skutečnost včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil.
 

Věděli jste, že…

• výhry z loterií jsou od daně z příjmů osvobozeny, pokud výše jednotlivé výhry nepřesahuje 50 000 Kč?
• např. dvakrát vyhraji 30 000 Kč - obě výhra jsou od daně osvobozeny, nezaplatím nic, vyhraji 60 000 Kč - zaplatím daň ve výši 15%.